 |
|
| Clark Defense Systems | |
| Portfolio: Clark Defense Systems (CDS) | |
| edice/pořad | Portfolio |
|---|---|
| datum zveřejnění | 14. 02. 2023 |
| Užitečné odkazy | |
Navzdory své bohaté kariéře Gratia Katsaros nikdy nezapomněla na své první nasazení v misi. Katsaros, čerstvá absolventka obchodní fakulty Rhetorské univerzity, odmítla nabídky práce od prominentních investičních bank, a raději se připojila k posádce "turf-techů", což je slangové označení pro pracovníky najímané terraformačními společnostmi pro návštěvy aktivně terraformovaných planet ve 24. století. Někteří turf-techs, kteří byli kombinací vědce a opraváře, prováděli důležité měření, aby mohli sledovat proces, zatímco jiní opravovali základní pozemní zařízení. Práce kolísala mezi vzrušující a extrémně nebezpečnou, což Katsaros jako amatérskou klimatoložku a milovnici vzrušení přitahovalo. Když se oblékala na svou první misi, vedoucí týmu Clark Rissolo jí podal náhradní podomácku vyrobenou ochrannou výstroj a vysvětlil jí, že společnost nevyžaduje, aby je nosila, ale on ano. Clark byl celoživotní turf-technik, který věděl, jak rychle se mohou změnit podmínky a jak neúčinný může být standardní environtmentální oblek proti nečekaným živlům, jako jsou kroupy velikosti vejce, které náhle padají z nebe.
Ve svých pamětech Ochrana pro lidi (Protection for the People) se Katsaros vrací k tomuto prvnímu působení na Terře IV a k některým nebezpečím, kterým její tým čelil:
"Náhle došlo k poklesu tlaku vzduchu a následně k prudkému studenému větru. Nepřišlo mi to tak zvláštní, ale Clark okamžitě zavelel k nouzové evakuaci. Chvíli jsem se věnovala utahování dalšího šroubu, když mě náhle srazil kámen z prudkého větru. Clark mě naštěstí vytáhl nahoru a vedl mě do lodi. Jakmile jsem byla v bezpečí, podívala jsem se dolů a uviděla kámen zabodnutý do Clarkova přídavného armoru. Vděčím mu nejen za svůj život, ale i za to, že nás navedl na novou cestu."
Katsaros tyto dodatečné ochranné vrstvy žertem nazvala "Clarkovým obranným systémem" (Clark’s defense system) a její zážitky z práce ji přiměly k tomu, aby se zasadila o zvýšení bezpečnostních standardů pro turf-techniky. V roce 2539 přesvědčila Clarka a několik dalších, aby založili společnost vyrábějící specializované environmentální armory do nepříznivých podmínek. Tým založil svůj provoz v Najitě na planetě Keene, v soustavě Killian, a na počest své inspirace zvolil název Clark Defense Systems (CDS). Tato drobná změna názvu však neměla být jedinou úpravou v začátcích, kterou společnost provedla. Krátce po uvedení jejich inaugurační řady na trh vypukla první tevarinská válka a UPE zoufale potřebovala bojovou výzbroj. Pomalý prodej jejich armorů přiměl společnost CDS požádat o vojenskou zakázku a získat ji. "Chopili jsme se příležitosti rozšířit naši produktovou řadu díky financování ze strany vlády," napsala Katsoros, "ale věřili jsme, že se vrátíme k environmentálním oblekům v okamžiku, kdy válka skončí. Nemohli jsme se mýlit víc."
Dostatečně dobré pro vládu
Společnost Clark Defense Systems zdokonalila své environmentální obleky tak, aby odpovídaly vojenským normám, a rychle přestavěla svou výrobní linku na výrobu různých polních armorů a bojových undersuitů. Když se UPE ocitla na pokraji vítězství v první tevarinské válce, navštívil v roce 2546 poprvé velitelství CDS kádr vládních úředníků a prozradil, že jejich armor je nejlépe hodnoceným vybavením mezi bojovými jednotkami i piloty. Byly tak účinné a oblíbené, že velká část z nich byla vyhrazena pro speciální jednotky nebo vojáky v nejnebezpečnějších oblastech operací. Návštěva skončila tím, že představitelé UPE nabídli CDS novou rozsáhlou státní zakázku na rozšíření jejich produkce pro armádu. Ačkoli by jim tato nabídka zabránila vrátit se na trh s environmentálními obleky, byla příliš dobrá na to, aby ji odmítli.
CDS věnovala veškeré zdroje společnosti výrobě bojové zbroje a intenzivně konzultovala s veterány z tevarinské války, jaké vlastnosti nejlépe fungovaly v terénu a co by potřebovali a chtěli pro budoucí modely. To vedlo k vývoji některých z jejich nejznámějších řad armorů, včetně řad Omni-Role Combat (ORC) a Advanced Defensive Protection (ADP). Vypuknutí druhé tevarinské války v roce 2603 přineslo společnosti CDS další výrazný nárůst vládních zakázek a další testování v reálném světě. Díky ochotě přizpůsobovat a vylepšovat své brnění si společnost udržela oblibu u vojáků, kteří se po definitivním ukončení války v roce 2610 vraceli domů a básnili o značce nedostupné na civilním trhu. Díky tomuto ústnímu podání vznikl čilý trh s použitou zbrojí CDS, na jehož základě vznikaly celé společnosti, které se zabývaly nákupem a renovací ceněných kusů.
Vzhledem k tak vysoké poptávce zvažovala společnost CDS přechod do soukromého sektoru. Dlouhodobý závazek společnosti vyrábět armory výhradně pro armádu UPE/UEE byl přínosem, ale vedení společnosti si uvědomovalo nebezpečí spojování se stále autoritářštějším Messerovým režimem. Právníci CDS hledali způsoby, jak se vyvléknout z doložky o exkluzivitě ve vládní smlouvě, ale Messerův režim se o jejich plánu dozvěděl a informoval společnost, že jejich brnění má pro Říši "strategický význam". UEE v dokumentech zveřejněných o několik století později na základě zákona o historické pravdě (Historical Truth Act) tvrdila, že žádný z armorů vyvinutých pro armádu, a dokonce ani jejich upravené verze, nesmí být nikdy zveřejněny a že jakýkoli pokus o odstoupení od jejich výrobního závazku by vedl k tomu, že by UEE převzala plnou kontrolu nad společností, jejími zařízeními, majetkem a patenty. Představitelé CDS se dostatečně vyděsili, upustili od svých plánů a doufali, že společnost režim přežije.
Ochrana pro lidi
Koncem 28. století byla moc Messerova režimu natolik slabá, že CDS mohla obnovit své plány na expanzi do veřejného sektoru. Jejich první krok přišel v roce 2789 a shodoval se s otevřením bývalé vojenské soustavy Castra veřejnosti. Společnost zakoupila kancelářské a výrobní prostory na Cascomu (Castra II) s nadějí, že vytvoří samostatnou společnost zaměřenou na vývoj armorů pro veřejnost. CDS doufala, že oddělení tohoto subjektu, jeho výrobků a vývojových cyklů od všeho, co se dříve dělalo pro armádu, ji ochrání před vládními zásahy nebo odvetnými opatřeními. Tyto plány se však rychle staly bezpředmětnými, když v roce 2792 Messerové definitivně padli.
Společnost CDS, osvobozená od železného sevření bývalého režimu, vedla dlouhé diskuse se senátory a členy administrativy imperátorkou Erin Toi. Nová vláda chtěla zpřetrhat vazby se společnostmi spojenými s Messery, což se nejvíce vymstilo společnosti Aegis, ale důkazy o snaze CDS přerušit jejich smlouvy a následné hrozby převzetí ze strany režimu je zachránily před ztrátou všeho. Místo toho se obě strany dohodly na dramatickém snížení objemu kontraktů společnosti CDS, ale umožnily jí vstoupit na civilní trh a prodávat starší verze svých bojových armorů.
Před vstupem na civilní trh přijala společnost CDS hlavní plán, který měl značku připravit na budoucí úspěch. V roce 2802 společnost oficiálně přesunula své sídlo do Cascomu v soustavě Castra a výrazně zde zvýšila výrobní kapacitu. Dnes většina jejích civilních operací sídlí právě v Cascomu, zatímco její zařízení v Keene se soustředí na dodávky a vývoj dalších řad převratných armorů pro armádu UEE. V této oblasti CDS nadále vyniká, o čemž svědčí i to, že v roce 2945 získala vládní zakázku na výzkum a vývoj nové generace lehkých armorů. Dnes si společnost Clark Defense Systems udržuje významnou pozici v civilním i vládním sektoru a mnozí ji považují za základní kámen impéria.